Vílo, na mě to působí, že tvoje kamarádka je příliš úzkostná matka. předem si předkreskluje ty nejhorší scénáře,... Prostě dítě půjde do 1. třídy a NĚJAK TO BUDE. O na sama musí vidět, jak na tom dítě je.
Mám podobnou kamarádku, skoro jsem si říkala, jestli nejsou klony. ta moje má tedy děti dvě a bezproblémové. stresy měla úplně stejné. Kdžy končila mateřskou, tak s dětmi 2 měsíce nacvičovala ranní odchody do školky a školy (obě najednou tam nastupovaly), celý červenec a srpen vstávali všichni v 6,30, aby oběhli blok a šli zase domů, no pakárna. její manžel o tom ani nevěděl - bála se mu to říct. Do práce šla úderem 3. roku mladšího dítěte, její muž měl podobné kecy jako ten z tvého příběhu, ale po pravdě - právem, protože ona fakt nezvládala. celkem paradoxně, když musela do práce (fin.důvody, ale místo jí zaměstnavatel držel), tak najednou zvládla všechno, manžel přijal část "jejích" povinností, domluvili se a vše se vylepšilo....
Co poradit nevím - snad zlepšit komunikaci mezi partnery a kamarádce najít práci a trošku přispět do rozpočtu...