Přidat odpověď

brala jsem kamarádce dárek pro radost - naušnice a šálu.

rodině kamaráda, který zemřel, jsem dávala album s fotkama z našich akcí, na kterých byl on.

U jiného kamaárda jsme krom fotek ještě rodině dávali kopie stránek z oddílového deníku, které psal on nebo kde se psalo o něm.

Když jiné kamarádce zemřelo dítě, posílala jsem balíček, abych vyjádřila, že na ní myslím - slova mi přišla nedostatečná. V balíčku byl čaj, bachova krizová esence, omalovánky pro starší dítko a nějaké hračky, aby se dítko zabavilo... A pár slov, že jsem s ní a myslím na ni.

Všechno to byli nějakým způsobem blízcí lidé, takže byla snaha o osobní vyjádření "jsme s vámi".