Přidat odpověď

Ale já nemyslela pouze ve svůj prospěch.

Hele, prostě mi jde o to: zakladatelka tuhle diskusi načala s tím, že jí všichni říkaj jedno, jeď, nebuď blbá.
Ale pokud se rozhodne podle nějakých rad někoho, kdo nikdy nežil v její kůži, dopadne to špatně.
Ona se musí rozhodnout podle sebe, ale v tuhle chvíli podle všeho ani neví, zda její důvody vůbec můžou mít nějakou váhu (a potom vymýšlí nesmysly typu nepolepšíme si a v 45 už přece nemusí profesně manžel růst - to jsou jen zástupný argumenty, reálný jsou jinde).
Jediný, co zakladatelka doopravdy potřebuje, je pochopit, že to, co chce, je stejně důležitý jako to, co chce manžel. Až pak se může normálně domlouvat na tom, jak to ve skutečnosti udělají.
Odjet někam, protože jinak bych byla blbá, je špatně. Odjet někam, protože po zvážení všech přínosů a rizik jsem se rozhodla, že to chci zkusit, je dobře. (A je to přesně o tom, co tu píše Faro...)