Přidat odpověď

Já teda myslím, že tvůj syn je akorát už možná mentálně připravený na vysokou, to ale nic nemění na tom, že tam je systém vzdělávání nastavený jinak. A být i může, protože pracuje už jen s vybranými a v úzké specializaci a jaksi předpokládá, že už i studenti sami mají zájem studovat. Tj. ať si sedí během semestru doma, pak ať se klidně za 2 dny nadrtí skripta, když na to mají, a jdou na zkoušku.

Na střední typu gymnázium, nedejbože na 2. stupni základky, je to holt o něčem jiným - máš široké spektrum dětí z hlediska inteligence a studijních předpokladů, široké spektrum předmětů, z nichž některé jsou hodně praktické a (téměř nemožné) samostatně studovat (matematika, cizí jazyky), některé jsou zase hodně biflovací (typicky dějepis), s tím nic nenaděláš. Taky motivace děcek je někde jinde - ani já, která studium miluju a informace jsem nasávala jak houba, jsem tenkrát motivaci neměla nic moc - já naopak byla spíš ráda, že mi ve škole tím výkladem učení končí, páč si to už pamatuju, úkoly udělám zrovna o přestávce a že mimo školu nemusím se ničemu věnovat (to dneska děcka za školní rok dělají doma kolik projektů už na 2. stupni).

Navíc to gymnázium je podle mě příprva na vysokou, tj. děcka se majjí hlavnně naučit učit se + pochytit potřebné základy i z předmětů, které pak studovat nebudou. Jistě, co se učíš k matuře je objemem pak zhruba jeden ročník vysoké školy, tj. teoreticky můžeš říct, že na celou střední by stačil jeden rok. Ano, je pravda, že jak jsem prohlížela učebnice našeho čerstvého sekundána, tak bych se to byla schopná naučit všechno během 3 dnů a teoreticky můžeš říct, že trávit tím ve škole celý školní rok je neefektivní... Ale prostě nemůžeš poměřovat sebe s děckem ze 7. třídy.

Tím nechci říct, že neexistují "blbí" učitelé, ale to byli i na vysoké, někteří, jejichž přednášky kopírovaly text v jejich skriptech. Na to pak holt už nikdo nechodil, protože opravdu to přečteš rychleji, než oni odvykládají...

Tedy - řeešením není nesedět ve škole a udělat ze střední samostudium, ať si syn počká na vysokou, ale udělat i biflovací předměty zajímavější.

O sociální stránce školy už ani nepíšu. Já se do školy po prázdninách vždycky těšila na spolužáky.