Přidat odpověď

Vím, že škola má i jiné, než vzdělávací funkce, ale pořád jsem měla za to, že povinná školní docházka je za účelem masové gramotnosti v základních oborech. Pokud ale zjistím, že 70 procent vědomostí, které má průměrné patnáctileté dítě (a to všech vědomostí, tj. i toho, jak se hrají počítačové hry, instaluje antivir nebo jak se jmenují sportovní či jiné idoly) se dozví MIMO školu (masmédia, knihy, internet, volnočasovky, kamarádi, rodina) a paralelně s tím zjistím, že syn sedmák má na výběrové škole 50 procent výuky zcela mimo (supl, přecházení do divadla, tělocvik spočívající v tom, že jim někdo půjčí balón, vaření kdy si každý vaří to, co chce - třeba chleba namazaný máslem, pouštění filmů ve výuce...)- fakt jsem ho letos v květnu prudila každý den a počítala...mám pocit, že je opravdu něco shnilého v zemi dánské..Navíc inteligentní reformou z roku 2004, která proběhla odspodu je dílo zkázy dovršeno. Je to asi tvrdé, ale škola by měla podle mne primárně připravit dítě na život - hlavně na práci. Takže zaměstnavatel by měl popsat, co má jeho potenciální zaměstnanec umět a směrem dolů by se mělo dítě k těmto vědomostem, či dovednostem dostat. Plus ho vybavit dovednostmi jako je finanční gramotnost, zdravověda, zacházení s moderními technologiemi, jazyky a určitý všeobecný základ, díky kterému bude flexibilní a dokáže se případně přeškolit na jiné povolání. To je za mě základní úkol školy.
U svých dětí mám pocit, že velkou míru těchto věcí supluji buď já nebo je musí dohnat zcela po své ose či v nějaké volnočasovce. Ve škole není zdaleka využit jejich potenciál, spoustu času proflákají a získávají tím špatné pracovní návyky.