Přidat odpověď

Já vím moc dobře, jak je těžký změnit zajetý zvyky a taky jak je důležitá podpora. Já s tebou souhlasím, jenže spousta lidí hledá pořád viníka někde okolo sebe a nechápe, že za svůj život jsou zodpovědní především sami.
Já jsem samozřejmě ochotná podporovat, ale jen do takový míry, do který to sama zvládnu a odmítám brát zodpovědnost za život druhýho, byť ho sebevíc miluju.

A jestliže jsem postavená do role - jsi žena, domácnost, děti, starost o jídlo a o mě (partnera) je na tobě a navíc! chci abys to dělala tak jak chci já a mám právo kritizovat, já jsem chlap a moje jediná role je uživit rodinu - a mně to nevyhovuje! (někomu to třeba vyhovuje), tak musíme nutně pracovat na tom, abychom se dohodli.
Naštěstí se nám v posledních letech tento model podařilo hodně obrousit.

Ono ne každá žena má ten dar (bohužel mezi ně patřím), že je jí všechno kolem domácnosti a dětí blízké a považuje to za svoje poslání. Když si k tomu najde partnera jak výše popisuju, tak je to dost mazec.
Ale každý máme v tomhle životě úděl se srovnat s určitýma věcma a není náhoda, že jsme se s partnerem takhle potkali, takže je to výzva a vždy práce hlavně na sobě.