Přidat odpověď
No, myslím že všem plamenným obhájcům práv duševně chorých uniklo, že paní byla agresivní.
Mně potrhlí a sprostí lidé v MHD ani nikde jinde nevaděj. Zažila jsem jich dost. Navíc mám s duševními chorobami a jejich projevy docela bohaté osobní zkušenosti. A právě proto si myslím, že v okamžiku, kdy duševně nemocný ohrožuje sebe nebo okolí MÁ nastoupit represe a léčba, byť nedobrovolná. Nepřála bych vám zažít, jaký je pro rodinu nemocnýho stres, když se vám nemocnej v atace courá městem, je agresivní, dělá blbiny a vy nemůžete nic, nic, nic, jen čekat, že buď provede nějaký trestný čin a seberou ho nebo ve světlé chvilce sezná, že to už sám nedává a nastoupí do léčebny dobrovolně. Takže asi tak.
Předchozí