Přidat odpověď

jojo, taky jsem se vždycky nalaďovala na francouzskou vlnu (já teda Francii miluju jaksi defaultně, tak to není takový problém ). Nemyslím tím jazykem, ale četla jsem knížky odehrávajícící se ve Francii (nekonečný Merle!), vařila francozské jídlo...

dělám to s každým jazykem, když jsem teď v létě na dovolenou do Rakouska potřebovala němčinu, tak jsme taky přešla na německou a rakouskou kuchyni a přečetla (v češtině) pár básní od Goetheho atd. prostě abych měla v sobě tu pozitivně laděnou proněmčinovou atmošku

A když jsme minulý týden začínala po dovolenkové přestávce zas s japonštinou, tak večer předem jsme udělala japonskou večeři a koukala na japonskou animovanou písničku pro nejmenší (jelikož, pochopitelně, musím volit nalaďování úměrné schopnostem a písnička s refrénem opakujícím se po každém verši je to pravé)

Já nevím, odkud ten Francouz je, ale předem bych si o jeho městě něco zjistila a pak to použila jako téma konverzace. Jednak každý rád mluví o tom, co má rád. A také je příjemnější poslouchat něco zajímavého, cos třeba všechno ani nevěděla, takže Tě to obohatí (i když rozumíš jen každé páté slovo, tak smysl pochytíš učitě), než uměle plkat o něčem, co je oběma stranám zjevné, tedy např. o počasí za oknem, že.