Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Mluvit jako žena!

Jak prosté milý Pavle.
Vaše paralela má drobnou chybku v tom, že za to, jak vypadám, nemůžu. To, jak vypadá můj slovník, ovlivnit můžu. Vysvětlit tříletému vnoučeti, proč ten pán je černý, je pohoda a ještě to můžu použít k rozšíření jeho zeměpisných znalostí (a stejné je to s účesy a módou), ale vysvětlovat význam neslušných slov, navíc s poučením, proč on by je říkat neměl, když ten sympatický tatínek v šalině je běžně užívá - to už mi trošku zabrat dá.
Jinak ovšem k předpředešlému příspěvku - už jsem měla několikrát v tramvaji chuť přistoupit k halasně se bavící skupince pubescentů titulujících se všelijak a zdvořile se otázat:
K...., vole, nevíte prosím, kdy mám z tý zas.... tramvaje vylízt, když se potřebuji dostat do tý pos.... nemocnice? Zajímala by mě reakce - asi to někdy zkusím (nakonec, co se může stát, že jo, maximálně mě pošlou do ..... - pokud nestačím dřív utýct).
Tak a teď už jdu hupsnout do hrobu. Hezký víkend.