Přidat odpověď
Zaprvé, vzdělání dítěte je právem rodičů a vnímám ho tak, že rodiče za něj mají zodpovědnost. A pokud za něco mám zodpovědnost, tak to logicky mohu také neudělat dobře, ale to mi nesmí odebrat svobodu se přesto rozhodovat. Proto nemohou být "práva" dítěte na docházku do školy přenesena na někoho jiného, protože pak již nemám reálnou zodpovědnost a pravomoc.
Takže když požádám o omluvu dítěte na rodinný pobyt (školy obvykle 5 dní akceptují - často se slibem doučení v žádosti), nevidím v tom nic divného. Nic neočůrávám, pouze používám standardně svobodnější systém. Ten systém to má nastaveno i třeba proto, že rodiče bydlící na hranici oblastí jarních prázdnin mohou mít problémy s odlišným termínem, řeší to většinu rodinných potřeb, rodiče neučí děti lhát, atd.
Vedle toho stát jsem já (jsem 1/10 000 000 suveréna), nikoliv úředník. Úředník slouží v mezích svých úkolů. Za dítě nejsem státu zodpovědný, jsem morálně zodpovědný dítěti, svědomí a já třeba Bohu.
Předchozí