Přidat odpověď

Ahoj, dotaz čistě ze zvědavosti. Pročetla jsem pár internetových diskusí (i diskuse zde na rodině) na téma fungování psychiatrických léčeben. Docela mne vyděsil chod na uzavřených odděleních. Můj dotaz: můžete mi (zjednodušeně) říct, co je cílem hospitalizace na uzavřeném oddělení, předpokládám, že stabilizace pacienta, diagnostika, zklidnění, eliminace rizika např. spáchání sebevraždy - pominou-li tato rizika a komplikace, je většinou přesunut na oddělení otevřené? Kde následně probíhá psychoterapie, ergoterapie, má možnost navštěvovat dílny atd? Sezení s psychologem, skupinky atd? Nechápu, proč tato péče mu není poskytována i na oddělení uzavřeném, šokovalo mne, že většinou jsou pacienti ochromení léky v jedné místnosti většinu dne a v podstatě sedí a čučí do blba...Ale to tu už zaznělo v diskusích, že důvodem jsou nedostatečné finanční prostředky k zaplacení většího množství personálu, důvodem je snaha je "uhlídat". Myslím si, že psychiatrický pacient toto potřebuje maximálně na počátku, ke stabilizaci, pak naopak potřebuje výše uvedené(kromě léků i psychoterapii atd). Ale já jsem laik, tak to jen vnímám já, proto se ptám zde.

A důvod, proč mne to vůbec zajímá - nastupuji na oddělení neurologie do brněnských Černovic, což je oddělení, které je sice v areálu Psychiatrické nemocnice, ale pod psychiatrii nespadá a jejíž pacienti jsou indikování neurologicky, nikoli psychiatricky. Já tam jdu na infuzní léčbu s lumbalgií a výhřezem ploténky, bude následovat rehabilitace. Ale protože na neurologii je většina pacientů věkově mezi 60 a 80 lety - já tam jdu potřetí a pokaždé jsem tam byla nejmladší (letos mi bude 35), tak si ráda pokecám i s okolními pacienty z otevřených oddělení. Hned vedle té neurologie jsou oddělení 5 a 6, což jsou oddělení pro lehčí případy, s psychoterapeutickým cílem. Bavila jsem se s tamními pacienty a u všech velká spokojenost, opravdu výborná péče, sezení s psychologem, ergoterapie, mohou si jít zacvičit, poměrně velká svoboda...Chápu, že tohle nejde na uzavřených odděleních, ta svoboda a tak, ale opravdu je to tam tak omezené - pouze nalejvárna léků bez nějaké psychoterapie? Nebo jsou uzavřená oddělení jen přestupní stanicí pro přesun na oddělení otevřené?