Přidat odpověď

My měli na týden studentku z Norska a měla jsem dost problém jí vůbec spatřit. Naše jídlo sice ráno sbalila - měli mít svačinu na celý den, ale věděli jsme, že se stravují venku za svoje a nejspíš to vyhazuje. Neustále jsem s ní řešila, že nebude spát někde venku u někoho jiného a už vůbec ne v jiném městě. Mládež sem jela ne za vzděláním, ale pobavit se po nocích. Bylo to fakt hustý - my měli v instrukcích, že jí nesmíme nijak ohrozit, že s ní nesmíme daleko cestovat autem - a ona se třeba vůbec nevrátila ze školy a dohadovaly jsme se po telefonu, kdy jí jako spatříme U autobusu při odjezdu už se s náma ani nerozloučila a já jí radostně zamávala, že přežila