Přidat odpověď

Je to smutné...a zdá se bezvýchodné. Sama vidím jako jedinou možnost změnu v myšlení společnosti - a možná nás k tomu situace na trhu práce a postupné chudnutí společnosti přinutí. Mám pocit, že zatím je tendence - samostatné bydlení, soběstačnost...a když někdo potřebuje pomoc, řešit to přes instituce (od školek přes družiny až po domovy pro seniory). Třeba se časem zase (možná nuceně) vrátíme k modelu skromnějšího vícegeneračního soužití, kdy péči o slabší (ať už příliš mladé nebo příliš staré) bude snadnější zajistit uprostřed té společně žijící širší rodiny...samozřejmě pokud nepůjde o specializovanou zdravotní péči při vážném onemocnění, na kterou rodina není vybavena. Je mi jasné, že to je pro spoustu lidí hodně nepříjemná vize a že to má svá mínus (od nutnosti se vzájemně přizpůsobovat při soužití až po menší komfort)...ale je otázkou, jestli ve chvíli, kdy člověk spočítá všechna vydání a příjmy to celkově pro rodinu nebude únosnější a pro její členy důstojnější a lepší řešení. Nevím.