Ano, jsme na to zvyklí...tlf číslo jsem poskytla, je pro mě jednodušší dostávat sms, že Kuba, Evička, atd...nepřijdou do školz, nedostaví se na místo srazu...než abych to řešila přes mail.
Jsme zvyklí večer brát telefony a řešit, co se rodičům nelíbilo na zadání písemky z matematiky, pomáhat při hledání terapeutů, hledat řešení mimo pracovní dobu, kupovat si vlastní propisky, diáře, zápisníky, tisknout na vlastní tiskárně, pracovat na vlastním notebooku, jezdit na školní výlety zdarma....
Můj manžel říká, že by mě hrozně chtěl za zaměstnance - zodpovědná, neumí odfláknout svěřený úkol, nekonečná snaha vyřešit, pomoci, k tomu umění reagovat hned na vyskytnuvší se problém, který se zatím neřešil a je nutné vymyslet, jak na to...k tomu si kupuju vlastní propisky, dárky dětem za kvízy při hodinách...má smůlu, já nechci být jeho podřízená