Přidat odpověď

Někdo nemusí být na stoprocentní soustředění a soustavnou práci zralý nikdy. Přitom vyšší nároky na gymplu ho mohou popostrčit a "donutit" k soustavnější práci, i když pořád nebude tak soustavná, jak by měla být ;-).
Já bych ty dvojky tak neposuzovala, záleží taky, za co jsou. Někteří učitelé hodnotí přinesené úkoly a aktivitu ve třídě, přičemž dítě může mít dvojku na vysvědčení, protože mu přijde zbytečné d.ú. dělat a v hodině se hlásit, když stejně učitelka vyvolá ty běžně slabší žáky. Přitom může být dítě studijní typ.
A když se kouknu na sebe - byla jsem líná se naučit malou násobilku zpaměti, takže jsem z pětiminutovek dostávala čtyřky, pětky, ve třetí třídě mi hrozila trojka z matematiky. Dnes mám vystudovanou matiku na VŠ a kdybych nešla na gympl (tenkrát tedy nebyl osmiletý), lenošila bych kdekoli jinde.

Je to prostě dítě od dítěte. Jsou tací, co nejsou studijní typy, ale jsou ambiciózní a chtějí být na osmiletém gymplu a jsou tam spokojení, i když se musí víc učit a nemají samé jedničky.
No a jsou tací, které učení neláká a ani nechtějí makat a bylo by to pro ně utrpení.
Těžko rozhodnout a dát obecnou radu.