Přidat odpověď

Neznám učitele, kterého by bavilo dozorovat na chodbách. Je to šílený vopruz, který s sebou bohužel profese učitelská nese. Každý to dělá jen proto, že není ve školství dost financí, aby děti o přestávkách hlídal někdo jinej. A je to svým způsobem ponižující - dělat hlídače a buzerovat děti, že nemají lítat po chodbách atd. Buď si jista, že kdyby nemusela, tak to ta učitelka nedělá. A dělat to musí, protože by jí jinak buzeroval šéf, který si nařízení ohledně chování žáků na chodbách musel sám vymyslet, jelikož školní řád je věc vedení. A tak si pravidla chování žáků ošéfuje tak, aby měla škola v co největším spektru možných průšvihů krytá záda. Protože rodiče jsou různí....a stěžování všeho druhu je oblíbenou činností mnohých z nich. Když dítě uklouzne o přestávce na chodbě a udělá si bouli, první na kom se všichni svezou bude učitelka mající dozor. A první na co se budou ptát, zda udělala vše proto, aby se úrazu předešlo. A rodič i šéf se zeptají, zda upozornila klučíka, že běhat nemá? Prostě je to pláč na špatném hrobě.