Přidat odpověď

Zaregistrovaná, jasně, sociální jistoty je přeci to - co - se - nesmí - vyslovit, to co je fuj a to, co přeci nikdo nesmí žádat.
Ona je fakt sranda pracovat na dobu určitou a klepat se, jestli ti zaměstnavatel smlouvu prodlouží. V dnešní době, kdy je přeci sehnat práci hračka, zvlášť pro lidi nad 40 a kdy pravice splnila předvolební sliby a vytvořila slibované tisíce volných míst. Je mi z toho všeho s prominutím na blití. Se zaměstnancem se taky zachází podle hesla - na tvoje místo čeká sto dalších, tak se podle toho chovej a drž hubu a krok.
Na druhou stranu vím, kolik stojí zaměstnavatele odvody. I ta pitomá minimální mzda dá nějaké tři tisíce navíc. Proto chápu, že si menší zaměstnavatel rozmyslí zaměstnance a vezme raději brigádníky. Taky se mi nelíbí, že se na zaměstnavatele hodila povinnost platit zaměstnanci první týdny pracovní neschopnosti. I odvody mi připadají dost velké. Tohle všechno práci zdražuje. Takže je jasné, že nejlíp se zaměstnavatelům šetří na "mzdových nákladech". Jenže pokud člověk dostane padáka, stát přichází o daňového poplatníka, poplatníka zdravotního a sociálního pojištění, dotyčný ztrácí kupní sílu a trh zákazníka. Takže ušetřené mzdové prostředky se jako chybějící zdroj projeví jinde... Připadá mi to jako dominový efekt.
Nedělám si iluze o pracovní morálce některých zaměstnanců. Jenže dneska to není o tom, co umíš, ale kde máš příbuzného, známého, jestli nejsi starý, mladý, nemáš dítě...
Osobně si taky myslím, že tohle nemůže dobře dopadnout. Na jedné straně devalvace ceny práce, na druhé straně určité klacky pod nohy zaměstnavatelům i živnostníkům.