Přidat odpověď

Přezdívko, ano, tak jsem to myslela - ve stylu "nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad".

Ale mezi tím je jistě spousta odstínů - někomu v kritické nouzi by se asi ani nedalo moc divit, kdyby šlo o přežití jeho nebo jeho dětí, ale ta podmínka ztráty lidskosti by tam asi byla.

Jinak ale je úplně jedno, KOLIK toho majetku je, ale to, zda je či není středobodem života daného člověka.

Je určitě hodně bohatých i chudých, kteří se nezajímají o nic jiného než o peníze, a kamarádit bych se nechtěla s nikým z nich.

Pro mě osobně je "nejpříznivější" situace, aby člověk byl lidský a tu svou lidskost projevoval, taková, že nemá toho majetku tolik, aby občas nezakusil nepřízeň osudu, ani tak málo, že má tolik co dělat sám se sebou, že nemá sílu pomáhat druhým.

Prostě když má víc, než potřebuje, aby měl z čeho rozdávat (hmotu i energii) ale ne zas o moc (aby si uvědomoval, že se člověk občas může dostat do nouze a jaké to je).

Pro mě má tedy ideální podmínky pro to, aby byl lidský, příslušník střední třídy, ale v praxi to až zas tak moc nefunguje, často ti lidé bývají maloměšťáci taky zaměření na majetek. Spíš jsem to tedy měla formulovat tak, že já sama jsem nejcitlivější k problémům svých spolubližních, když jsem dejme tomu nižší střední třída.