Paris je mi ukradená, ale někteří spolužáci mě taky frustrují
Ale ne ti, které rodiče někam popostrčili, mě naopak deptají ti, kteří vzešli z pozice výtečníků vyrostlých pro šibenici a dokázali se sami vypracovat. Ne, že bych jim to nepřála, ale trochu jim závidím tu sílu osobnosti a taky mě deptají tím, že se o mě už několikrát trochu otřeli ohledně kariéry a životní úspěšnosti. Nojo, já holt byla třídní "šprtka". A to, že se mi kariérně nedaří, se už v okruhu známých rozkřiklo a nějak jsem ani neměla chuť jít na poslední srazy...