Přidat odpověď

Ja bych jen rada podotkla, ze kdyz s dcerami bojuju (periodicky je lepsi jeden, ci druhy jazyk), tak na ne mluvim tim, ci onim a pokud se mnou v tomto nekomunikuji zpatky, tak odmitam konverzaci. Cili ony musi jazyk pouzit, pokud po me neco chteji. Netvrdim vsak, ze se u toho nevztekaji.

Jinak jsme ted v CR a diky tomu, ze deti jsou v ceskych institucich a doma komunikuji v AJ primarne s otcem (ja prepinam dle lenosti), tak doma nemame zadnou ceskou TV, CD, DVD, pocitacove programy a pod, vse je v AJ. Knizky tedy nejake ceske maji, ale spis pro skolacku, aby si mohla cist a procvicovat. Navic jezdi kazdy rok na mesic za rodinou a rodina zatim zvlada jezdit jednou rocne, na mesic, k nam. Cim jsou starsi, tim je to jednoduzsi, ale porad je to zahul.


Ja tedy starsi psat jeste anglicky neucim, cist se naucila sama (doslova, proste jednou zacala cist...cca v polovine prvni tridy). Take je realna sance, ze budou studovat stredni v zahranici, ale predmety nehodlam vyucovat, jen gramatiku.


Je to nikdy neustavajici boj. Neni to tak jednoduche, jak to nekteri stavi...tak jeden na ne mluvi tak a druhy tak a deti to nasaknou...no jako ony to nasaknou...ale zase rychle vypusti. Naucit se novy jazyk neni zadny zaprah pro dite, ale udrzet jazyky co na urcite urovni je slozite.

Jo a jak nekdo psal o tech prizvukach...kdyz se ctyrleta dcera prvne ucila cesky, tak nekolik mesicu znela, jakoby byla hlucha. Desne dunela, bylo to divny. Pak to preslo. Ted se konecne uci cesky manzel a zacal delat uplne to same...zni to jeste o fous blbejc. Pricemz mensi tahla oba jazyky od narozeni a ta to nikdy nedelala.