Přidat odpověď

Je mi 39 let, mám VOŠ ekonomického směru a 2 roky jsem bez stabilní práce. Za tu dobu jsem si zvykla pružně shánět přivýdělky a doplňovat rodinný rozpočet částkou kolem 6-7 tisíc Kč. Brigádničím v oboru péče o rodinu a domácnost, jsem neustále v pohybu a mám i dostatek času a kontaktu s lidmi.
Teď mi vyšlo zaměstnání přes známou, 20 tis ve hrubém. Pojí se s tím dojíždění asi hodinu tam a hodinu zpět, sedavé zaměstnání. Obsah té práce bych mohla zvládnout, ale trochu strach mám, jde o účetnictví v neznámém programu. A tak si říkám, že bych vlastně nemusela. Manžel sice hodně pracuje a mohu mít pocit, že žiji na jeho úkor, ale on bude ve stejném tempu, ať budu vydělávat nebo ne.
Vyčítám si, že nemám po takové době tu správnou radost, ale poručit si neumím.
Myslíte, že jsem líná? Že to nemám řešit a nastoupit? Mám se stydět?
Děkuji Vám za případné odpovědi.