Přidat odpověď

U nás to bylo tak, že jsem odešla nejdřív já a pokoj zůstal sourozenci. Postel mi tam nechali, protože jsem u našich občas přespala. Část skříněk, ve kterých jsem měla věci, mi naši dali s sebou do nového bydlení, část si zabydlel sourozenec. Některé věci jsem si u našich nechala aspoň dalších 10 let - neměla jsem to kde skladovat - např. lyže, věci na tábor, apod... když odešel i sourozenec, byt s ním opustily další skříňky. Ze zbytků nábytku si naši poskládali "pánský" a "dámský" pokoj. Nijak úkorně jsme to nikdo nebrali, když jsme tam někdy přespávali, tak se táta přesunul k mámě a nám nechali "náš" pokoj, kde jsme spali na zemi na molitanu jeden a na tátově posteli druhý. A tak to je i když tam přespávají vnoučata. Nevadilo mi to vůbec, jsem ráda, že rodiče mají každý svůj klid jen nevím, jak dlouho ten byt z penzí utáhnou...