Klid
Já jednou nechala toho času devítiletého samotného doma celé odpoledne až do noci. Byla jsem v práci na ranní a musela jsem zůstat i na odpolední do 22.00. Říkala jsem si, že v klidu, přítel měl sice taky odpolední, ale starší kluk měl ranní, takže bude odpoledne doma. V osm večer jsem volala domů, jestli bylo všechno OK a popřát dobrou noc. Krve by se ve mně nedořezal, když mi malej oznámil, že byl celé odpoledne sám doma, a já si vzpomněla, že starší mi říkal, že mu mistr přehodil směnu na odpolední. Malý je samostatný, najedl se, vyvenčil psa, udělal si úkoly, okoupal se, ale stejně. Blbě je mi z toho doteď, jak jsem mohla takhle zapomenout.