Rakkaus,
a on někdo píše, že nebylo co jíst, pít a nebylo žádné oblečení?
Všechno tohle bylo, jen toho bylo míň a byl neskonale menší výběr než dneska. Ale nebylo to o tom nenajíst se dosyta a chodit nahatý (i když se budu opakovat, ale na volbu mezi tátovými prošlapanými botami a mým novým kabátem nezapomenu nikdy)
A pokud byl člověk v blbý osobní situaci, tak by si ten vlak do Splitu nemohl dovolit ani tehdy. Můj táta vdovec a samoživitel (bez vdoveckého důchodu) by mi tehdy na to nemohl dát zcela určitě, měli jsme problém ufinancovat cestu (ojetým) autem cca 200 km víc než 4x ročně.