Přidat odpověď

Rakkaus, ano, o prioritách, a u nás holt byla v určitý době priorita uživit rodinu.

Táta do práce dojížděl dost daleko, takže okolo čtvrté vstával a hajdy na vlak.

Pak nákupy, domácnost, sem tam nějaký přivýdělek... a o víkendu bylo občas prioritou to, aby se pořádně vyspal, ne jezdit po Čechách. Čímž nechci říct, že bychom nejezdili VŮBEC, ale člověk má holt svoje limity, můj táta to bohužel vydržel jen tři roky.

Ale právě za tohle socík kupodivu neviním, snad jen za to, že táta byl fachman, ale holt nestraník, takže mu nic jiného než šudlat to za pár korun nezbývalo.