Přidat odpověď

a tak tu bylo rozčilování, že se ustupuje pubošovi.

Víte, my jsme takhle plánovali už náš dům. Děti odstřelené do patra a s vlastní koupelnou. Schodiště rozhodně ne přes místnosti, které obýváme.

A potvrzuje se to. Pokud nepraskne strop a z jejich obytného prostoru nepolezou švábi, tak jsem vděčná, že jsou od nás oddělení.

Jistěže se vídáme a často... vytrvale potřebují něco sdělit (za to jsem vděčná), pak peníze.. a hlavně jídlo, a to opravdu začínají fungovat jak šrotovací stroj na papír. Čím víc toho tam perete, tím rychleji jede.

Kdokoliv si vzpomene na mé diskuze o dětech, co nechtějí jíst, pochopí, že i z jejich příjmu potravy mám radost.

Tak dům je dům, taky máme hypo ze kterého mívám nerva, ale třeba i ten byt. Jak jsem psala, důležitý je obývací prostor, ne místnost, která se obývák jmenuje. A soukromé místo.
Naše ložnice je nedotknutelná.