Přidat odpověď
můj táta je za čtyř dětí a máma jedináček, já jsem ze dvou, manžel taky...
vždycky už od mala jsme cítili, jak mámu mrzí, že nikoho nemá. jsme taková oslavovací rodina, pořád jsme se scházeli na narozeniny všech tet, strýců, sestřenic, bratranců... a všechno z tátovy strany
my teď s bráchou na starý kolena jdeme každý jinou cestou, vůbec, ale vůbec si nerozumíme, nebýt oslav u našich, tak se ani nevídáme - hlavně z jeho strany, pokaždé ho i srodinou a 2 dětmi zveme na narozeniny nás a našich dětí, pokaždé něco má a nehodí se mu to... přijde jenom k našim na vánoce a jejich narozeniny, tak to se pak doslavují všechny prošlé narozky a svátky nás všech ostatních... je o prostě divné
tak si říkám, že naše děti budou mít snad z tolika sourozenců větší výběr, s kým se snesou:)
Předchozí