Za mně - tři moc není. Já mám dvě, třetí bych moc chtěla, ale manža nechce - takže ti ukrutně závidím
nevím, proč jsou Češi většinově tak zaseklí na dvou dětech. Když jsem byla dítě, říkávalo se "Jedno je málo a tři moc". Jako že druhorozeně je pojistka, kdyby se prvorozeněti něco stalo, aby lidi nezůstali na stáří úplně bez dětí.
Takže já na tři sourozence blbě nezírám. Jen mně před časem překvapila spolužačka z VŠ, kterou jsem cca 8 let neviděla. Když jsme se viděli naposledy, měla dva syny a říkala, že by chtěla ještě zkusit holčičku, ale nevidí to moc reálně, protože manža nechce. Potkali jsme se na jedné akci určené pro děti. Chvíli jsem pozorovala houf dětí pohybující se kolem ní a:
-to jsou všechny tvoje, nebo máš nějaké půjčené?
*ne, všechny jsou moje
-kolik jich máš, čtyři?
*ne, pět