Přidat odpověď

Monty - zajímavý dotaz....

No tak já jsem v listopadu 1989 byla už rok a půl na mateřské. Takže bych klidně dál mateřila, pak bych po ukončení šla na školskou správu v okresním městě a chtěla zaměstnat. Nevím, zda by bylo místo - v roce 1991, když jsem tam byla, tak místo nebylo.... Ale nemyslím si, že by to bylo ovlivněno proběhnuvší revolucí.... ALE jiné by to bylo v tom, že NĚKDE zaměstnat by mně museli... Takže bych nejspíš nastoupila někam do školství a v něm bych setrvala dosud...
Takže bych těď pracovala zhruba tam kde pracuji

Ale nepustila bych se do podnikání - neproinvestovala bych veškeré rodinné úspory, ale na druhé straně bych se asi těžko dostala na místa, kam jsem jezdila jednat - jako ministerstvo nístního rozvoje a pod.. Také bych nepotkala spousty lidí, kteří byli úžasně zapálení pro svou práci a spolupracovat s nimi byla radost....

Také bych asi neprojela Francii, Švýcarsko, Švédsko, Německo (i to "ošklivé"), Rakousko, Itálii......

Také bych asi neměla druhou dceru, protože technika IVF by k nám asi nedošla a pokud ano, tak by byla určena jen vyvoleným v SANOPSU - a k těm jsem rozhodně nepatřila.

Jiná věc je, že manžel by asi stále pracoval jako vetík, nebyl by stresovaný, fyzicky sedřený a v podstatě frustrovaný z toho, že 6 let něco studoval a teď stojí u pásu a dělá práci průměrně vycvičeného orangutana...

Takže ANO, mělo by to možná nějaké plus, ale to člověk nemůže nikdy vědět, co by bylo kdyby bylo... A URČIT2 by to mělo hodně velkých mínus - takže za mně dobře je, že je to tak, jak to je...