Přidat odpověď

Tak já se přiznám, že svazák jsem byl, na gymplu nám v prváku rozdali přihlášky jako hotovou věc a že bude stoprocentní organizovanost, ředitel byl kovanej komunista (ovšem asi o 14 dní později nastoupil do třídy ještě jeden kluk a ten se tomu už vyhnul). A přiznávám, že jsem se i bál udělat něco, čím bych si zkazil možnost vystudovat střední, protože pak by zbýval učňák a život nalajnovanej až do důchodu. Táta doma moh ovšem vylítnout z kůže.

Nicméně od druháku jsme přestali v podstatě kolektivně odvádět členské příspěvky, někteří, protože by byli blbí, já doufal, že se z toho takhle vyvlíknu, protože ve stanovách bylo něco o tom, že kdo neplatí nějakou dobu (rok? dva?) příspěvky, bude vyloučen. To se samozřejmě nestalo, bralo se to jako součást bordelu, jednou za rok někdo přilít, jaktože nemáme zaplacený příspěvky a vylepený známky, ale nic víc.

Rodiče nebyli nikdy ani v pionýru, ani ve svazu, ani ve straně, děda z máminý strany byl ve straně a docela vysoko, na druhou stranu tátova rodina byla katolická. Na vejšce už se SSM moc neřešilo, u zkoušek čekala v předsálí svazácká funkcionářka a ptala se popořadě, jestli chce někdo pracovat ve fakultní organizaci, každej jen slušně odmítnul, byly to roky 1988 a 1989 (dělal jsem zkoušky dvakrát).

Největší potenciální problém napodruhý bylo, že jsem nedosloužil vojnu (šel jsem na vojnu, ale dostal jsem se odtamtud přes papíry na hlavu), a musím bejt dodneška vděčnej jistýmu majorovi Maškovi, kterej nejspíš věděl, jak to je a věděl, že chci na školu, ale nenapsal mi do posudku (psal to z pozice posledního "zaměstnavatele") nic, co by to ohrozilo. Komunista a guma, ale férovej chlap, měl jsem štěstí, jinak co jsem na útvaru poznal, ostatní gumy byly prostě jen líný hajzlíci, nejhorší byl poručík Kudla, ten byl navíc docela chytrej, měřil něco přes 160 cm a nosil vysoký holínky. Kromě toho Maška byl už na útvaru, co jsem měl možnost poznat, mezi důstojníkama už jen jedinej férovej, a to doktor Čornej, fakt výbornej chlap.