Přidat odpověď

První stěhování bylo na krásné místo, malé město, jenže jsme dojížděli do práce a vraceli se večer a poznávali ho tak o víkendech. Neznala jsem tam nikoho. Pak jsem byla na mateřské a všichni v tom městě měli nějaké spolužáky a tak jsem tam byla i během mateřské sama (ale užívala jsem si to město a okolí). A měla jsem takový pocit vykořeněnosti, že tam nepatřím.
Pak jsme se přestěhovali jinam, kde jsme byli všichni nově nastěhovaní a co se týká vztahů to bylo mnohem lepší a cítím se tam doma. Jsme na tom všichni stejně.
Ne že by tam bylo super přátelství na celý život, ale mám na koho se obrátit, když se něco děje, děti mají kamarády ...