Přidat odpověď
Jediná rada podle mne je přestat sledovat zprávy. Důsledně si všímat jen vybraných, toho, co tě opravdu zajímá, ne toho, co ti cpou redakce. Jde to. A není to podle mne zavírání očí - zprávy se filtrují, pravidelně se do nich dostane mnohem větší procento podobných a mnohem menší procento opačných (u nás je ten poměr běžně ještě zkreslenější), nedostáváš reálný obrázek o světě.
Čím míň si budeš všímat zpráv, tím víc si můžeš všímat dění kolem sebe a lidí kolem sebe a jejich vztahů. To je lepší a podle mne i prospěšnější, než se snažit být domněle, "na dálku" nějak "v obraze".
Pokud sleduješ večerní zprávy, je to ještě horší, opravdu ne nadarmo se říká "ráno moudřejší večera". Během spánku se ti to pak zbytečně převaluje v hlavě. Začni s tím, že přestaneš večer koukat na zprávy, ať na netu nebo v televizi. Ber to třeba jako odříkání sladkostí.
Mnohé odporné věci se dějí už hodně dlouho. Děly se před tisícem let, před dvěma tisíci a velmi pravděpodobně i dřív, než byly někým zapsány. Ostatně existuje jedna přírodovědná teorie, podle které je většina lidstva nositelem zvláštní genetické výbavy, umožňující silné vnitrodruhové násilí - násilí člověka vůči člověku. Nemají ho zřejmě pouze zbytky původního hlavního lidského kmene, izolované skupinky v Africe (ani oni nejsou úplně neviňátka, ale nevedou války apod.). Všichni ostatní, kteří se možná už před 100 tisíci lety vydali ven z území původně obývaného lidským druhem (východní a jižní Afrika), jsou zřejmě nositeli. Ale to je jen odbočka.
Lidé nejsou svou povahou vrazi a násilníci. Ovšem zjednodušeně řečeno, tolerance k vraždám a násilí stoupá spolu s tím, jak se snižuje vnímání vzájemné příbuznosti, přeneseně blízkosti. Také proto si myslím, že když si vypudíš z hlavy potřebu číst nebo poslouchat o tom, co se děje někde daleko, a případně si začneš víc všímat dění bezprostředně kolem, můžeš třeba něco ve svém okolí ovlivnit. Protože poměrně často žijí lidé vedle sebe, ale ne pospolu, málo o sobě vědí, bydlí hned za rohem, ale neznají se.
Promiň, jestli to třeba pochopíš jako výčitku - tak to rozhodně není. Věřím, že jsi citlivá a vnímavá a všímáš si věcí kolem sebe. Ale filtrované zprávy bohužel nevědomky filtrují i náš pohled na bezprostřední okolí, a pozornost věnovaná zprávám zdaleka se odráží na pozornosti věnované jiným.
Předchozí