Přidat odpověď

Pro mě je soucit něco, co projevuju v praktické rovině, nad takovými zprávami cítím pouze to, že je to tragédie a že se to dělo, děje a bude dít. Zmiňované perzekuce a vraždění těch odlišných není něco, co se "zase jednou může stát," ale děje se to stále.
I ty zprávy jsou pečlivě vybrané, připravené a podané tak, aby realitu filtrovaly a servírovaly podle první signální. Nad zmizelou a zavražděnou blonďatou Aničkou lidé slzeli, jít o romské dítě, byla by pozornost médií i reakce diváků zcela jiné.
Denně umírají děti na podvýživu, nemoci nebo je roztrhá mina, ještě víc jich přežívá v nelidských podmínkách. Denně kupujeme výrobky vzniklé otrockou prací. Denně se necháváme poštvat proti bohatším, chudším, podnikatelům, postiženým, důchodcům, Romům, homosexuálům...