Přidat odpověď

Já bych si tvém místě s klukem vážně sedl a vysvětlil mu, že s takovými situacemi se ještě může v životě setkat a proč (znám z první ruky víc příkladů podobných dětí ze smíšených manželství). Je to vhodná příležitost.

Za druhé bych se s ním snažil rozebrat, že to je potřeba chápat jako omezenost konkrétních lidí. Jestliže oni zevšeobecňují v jeho případě, je důležité - pro něho samotného, i proto, aby se nesnížil na podobnou úroveň - aby se snažil nezevšeobecňovat také.

Za třetí bych mu připomněl Romea a Julii, případně dal přečíst? Ne jako návod, ale Romeovy a Julii byli podle všeho ve stejném věku (jejich jednání o tom docela svědčí, a v renesanční Itálii se dívky běžně vdávaly v 15 a kluci jen o trochu starší). Ale cizí příběh mu může pomoct v tom, když poslouchat nebo číst o někom, kdo prožíval to samé.

Za čtvrté bych mu navrhl, aby se pokusil získat nějakou holku jako prostřednici, třeba na psaníčka. Klasické, romantické, a láska buď vychladne nebo ještě více vzplane.