Přidat odpověď

Od té doby co mám děti, tak nečtu nic o holokaustu a válečných zločinech, prostě se tomu vyhýbám, hodně mi vadí, pokud je tam cokoliv o utrpení dětí a rodičů, i starých lidí. Před tím mi to až tak moc nevadilo si o tom číst, i když dobře mi to nedělalo nikdy.

Zprávy na internetu se dají prolustrovat a zprávy v TV omezit na minimum, nekoukat na Novu.

Mně částečně pomáhá uvědomit si, že těch šťastných dětí je většina a takové jsou i okolo a že s utrpením některých bohužel nic nenadělám (pokud se to neděje v sousedství), vždycky to bylo a bude....a i z těch týraných nebo hodně bitých dětí nakonec může vyrůst dospělý, který se s životem popere docela dobře...