Přidat odpověď

mám známou, jejíž matka po porodu několik hodin plakala, protože se narodila holka a ne kluk. pak ji chtěla ponechat v porodnici. to bych pochopila, mohla mít laktační psychózu, nebo depresi. ale matka dceři daších několik let (přesněji 5) vyčítala, že je holka, protože ona chtěla kluka. když jí bylo 5 let narodil se její bratr. ona byla umístěna do týdenní školky, následně byla vždy poslední ve družině, odkud ji vyzvedával otec, který šel z práce. Matka byla 4 roky doma na mateřské s bratrem, zahrnovaným láskou. rodiče se rozvedli, když jí bylo 10, ona žila s otcem, bratr s matkou. otec se se synem vídal, matka s dcerou o to nestála.
v dospělosti se dcera smatkou nestýká a říkávala (už jsem ji dlouho neviděla) - kdyby matka věděla, kolik už jsme utratila za psychiatra, který mi pomáhá přežít "láskyplnou výchovu matky" - mohla mít na nový byt.
nechápu to