Přidat odpověď

Hele a nebo je to nastavením mým. Já vůbec nemám pocit nějaký závistivosti, nebo že by si na mě někdo ukazoval prstem, nebo já nevím co a už vůbec ne pocit malýho českýho člověka. Mám dojem, že až na pár kyseláčů mám kolem sebe samý příjemný lidi a nakonec když se na někoho v tramvaji usměju, usměje se ten druhej taky. což ovšem neznamená, že mě nenasejří paní za přepážkou, nebo nakvašenej doktor.

Víc mě vytočí chlap ve Starbucs, kterej se mě naučenou frází ptá jak se máte a vůbec ho to ve skutečnosti nezajímá. Všechno má svoje pro a proti. Myslím, že Češi jsou dost upřímný a člověk hned ví na čem s nima je.


Ne, že bych se nikdy nedostala s nikým do konfliktu a nasejřený xichty mě samozřejmě vaděj taky. Jenomže ta úslušnost a how are you ještě nedělá jinou kvalitu charakteru.

A já se ptám hlavně na charakter a ne na to, jak se paní na benzínce tváří.