Přidat odpověď

Moje pozorování je takové, že Češi jsou uzavření do sebe, otevřeně se moc neprojevují, ale o to víc si zanadávají za rohem. Nenavazují kontakt na potkání, neusmívají se, necítí potřebu být směrem k druhým lidem pozitivní, pokud to nejsou jejich známí. Pravidla vnímají jako překážku, kterou je třeba zdolat.
Západní cizinci jsou sebevědomější a otevřenější, řeknou, co mají na srdci, v pozitivním i v negativním, ale vždycky zdvořile. Cítí potřebu komunikovat a být pozitivní. Pravidla ctí.
To píši samozřejmě s vědomím, že to je obrovská paušalizace, protože "západní cizinec" je široký pojem, ale zhruba se to tak podle mě dá říct.
Chceme-li si zvednout sebevědomí, že jako Češi nejsme tak hrozní, stačí pohled na východ - co se týče nevychovanosti, neomalenosti, nerespektování nikoho a ničeho, arogance a buranství, máme zdatné konkurenty na východ za ukrajinskou hranicí (Omluva všem slušným a zdvořilým Ukrajincům a Rusům, kterých je, věřím, většina, jen nejsou tak nápadní )