Přidat odpověď

Anett, nemůžu souhlasit. Žila jsem v UK a podobně dlouho i v Rusku. Z fleku bych se vrátila do Ruska, do UK nikoliv. Nesnáším pokrytecké úsměvy, za kterými vidíš "vlezte mi někam", kamarádíčkování na první dobrou, která ale rozhodně do hloubky nejde, zvaní okamžitě na večeře, ale je to plkání o ničem, přičemž zjistíš, že nikoho vlastně nezajímáš. tolik moje zkušenost z UK.
miluju tu divokou ruskou duši. nepustí si tě hned k tělu a někdy to může trvat dost dlouho, než tě vůbec vezmou mezi sebe. ale pokud ano, už jsi "jejich", staneš se pro ně součástí rodiny. mluvím o běžných, obyčejných lidech, ne o kmotrech, kteří si hrají na zbohatlíky. pokud jsi "jejich", rozdali by se pro tebe. muži jsou tam kapitola sama pro sebe, to je holt následek "nás mnógo", navíc, hodně z nich je poznamenáno špatnými vzory v rodině, zkušenosti z války (Čečna apod), chudobou, korupcí. ruské ženy jsou velmi tvrdé, odolné, houževnaté. a zpravidla chytré často bez možnosti studovat. řekla bych, že jaká je jejich krajina, tací jsou i oni - a pro mě má jejich krajina velké kouzlo. nicméně, i tohle je paušalizace, jako celé toto téma, ale jinak se o tom asi povídat nedá.
abych si trochu odporovala, zdánlivě - máme spoustu přátel "ze západu" a jsou skvělí, zatímco náš soused rus je pitomec zákeřný, nicméně, jedinec ještě národ nedělá.