Přidat odpověď

Asi mě odsoudíte. Měla jsem několik let na práci víceméně smůlu, z posledního zaměstnání jsem odešla se zlou.
Po více než roce jsem si našla práci nedaleko domova, v oboru, který jsem vystudovala, kde se můžu lecčemu naučit a za pěkné peníze.
A pocity? Tolik měsíců jsem si přála, abych už něco našla, neskutečně mě vydeptávaly ponižující pohovory a neustálé odmítání, pocit, že jsem úplně k ničemu apod. A teď pořád myslím na to, co všechno se musím zvládnout naučit a pochopit a uvědomuju si, jak skoro nic neznám, jak mi mozek zlenivěl, všechno se mi musí říkat několikrát. A bojím se toho, že selžu, že to nezvládnu, že nedokážu vstřebat nové věci. Můj budoucí šéf vypadá zatím, že by to mohlo s ním jít, ale to můj minulý vypadal taky. Bojím se, abych zase něco nezkazila. Kolik takových šancí v dnešní době můžu mít?