Přidat odpověď

Sdružená obec baráčníků "STARÉ ČIČOVICE" Kolín V.
Kroj doudlebský ženský - nová fáze


Tato fáze kroje se od staré fáze podstatně liší. Jisté je, že na vývoj kroje měla velký vliv řada panských sídel, hlavně rožmberských. Venkovské ženy snažily se své oblečení přizpůsobit k oblečení panstva. Právě tak styk se sousedním Bavorskem a Rakouskem zanechal své stopy na obleku lidí.
Ženy nikdy nechodily prostovlasé, považovaly to za neslušné. K této fázi kroje se uvazuje černý šátek, při uvazování zůstává jeden cíp vzadu, druhý vyšívaný se přehodí přes pravé rameno dopředu.
Košilka je bílá, z jemného plátna, s rukávy k lokti nabranými do dvojitě vyšívaného pruhu, na ramenou a zapínání jsou též vyšívané pruhy, u krku hustě nabíraná vláčková krajka.
Šněrovačka je z černého atlasu nebo kvítkového sametu. Přes ramena je přehozen hedvábný šátek, třásně kratší, šátky jsou různobarevné, ale vyžaduje se zachovat odstín šerky. Vpředu se cípy zastrkují za šněrovačku.
Šerka (sukně) jedno-barevná, červená, polorůžová, zelená, jablečná, fialová, se nosila při pohřbech a půstu. Dlouhá do půl lýtek, v pase několikrát nabraná, dole opatřena dvěma pruhy černé sametky, asi 2 cm široké.
Fěrtoch (zástěra) se nosil hedvábný pruhovaný, ale nejčastěji květovaný, ale musí ladit s celým krojem. Dole lemován bavlněnou černou krajkou. Pas je kryt stuhou a v pase zastrčen bílý šáteček.
Punčochy bílé "pupkaté", černé střevíce, byly oblíbené i sametové pantofle.