Přidat odpověď

Je nejen arogatní, ale i nebezpečné povolit prosazování svých práv na úkor práv (a svobod) těch ostatních.
Tady nejde o vlastní právo na oděv podle svého cítění, ale prosazování svého práva na úkor a proti našim předpisům, které umožňují institucím si do určité míry stanovovat pravidla vlastní.

Je nutné naučit se mnímat rozdíl mezi právem a mezi prosazováním práv na úkor ostatních.
Nikdo neomezuje nošení vysokých podpatků jen tak zbůhdarma, ale na některých pracovištích to zakázané je. Je to na úkor nějakých práv? Jistěže je, ale toto právo je nižší, než povinnost zaměstnavatele chránit předpisy zaměstnance před úrazem.

Jestliže je někde předepsán určitý jednotný oděv, platí pro všechny a ti, kterým se to zdá úkorné, prostě jdou a hledají své uplatnění jinde. My se tomu přizpůsobíme a oni nemohou a nemusí?
My budeme dodržovat tuto kázeň a oni nemusí? To není o právech, ale o kázni a o předpisech. Ty buď neplatí, nebo platí pro všechny, kteří se účastní činnosti v okruhu daného předpisu.
V tomto případě je to školní řád a předpisy na pracovišti.