Přidat odpověď

Ahoj,

zamýšlela jsem se nad tím, proč zaměstnavatelům vadí, pokud vadí, mezery v životopise. Tedy období, kdy člověk nebyl zaměstnán. Mám pocit, jako by dnes člověk musel neustále být zaměstnán či pracovat, aby měl šanci být dále zaměstnán. Jako by si nemohl udělat dobrovolně přestávku, ať jsou důvody jakékoli - buď dobrovolně či nedobrovolně. Nerozumím tomu, proč by člověk, ktetý několik let nepracoval, měl ztratit pracovní návyky nebo nějakým způsobem degenerovat. Nevím, oč více denegeruje člověk třeba u pokladny v hypermarketu po dobu 10 let nebo jiný manuálně pracující či administrativní pracovník, vykonávající 10 let tytéž úkony než někdo, kdo několik let nepracuje - třeba studuje, cestuje apod. Zkrátka nechápu, proč se na člověka pohlíží jako na nějaký stroj, který jakmile jednou přestane pracovat, tak už se nerozběhne nebo je nějakým způsobem vadný. Máte také takový pocit?