Přidat odpověď

Náklady bych spočítala vše co děti potřebují a mohou potřebovat.
Ono to totiž není jen o podílu na skutečných nákladech na děti, ale děti mají ze zákona právo podílet se na životní úrovni úrovni svých rodičů. Takže pokud má otec vysoký příjem tak je to i tom co by děti mohly mít když by na to od něj dostávaly peníze.

Takže skutečné náklady bych na místě té žadatelky spočítala, ale vycházela bych spíš z tabulek a procentu z příjmu. Ovšem jak už správně někdo podotkl, ne vždy podle nich soudci rozhodují, záleží na konkrétním soudci jak si "správný" poměr alimentů představuje, bohužel u těch vyšších mají někdy pocit že to "přece matce musí stačit". Jako u všeho jiného může hrát roli i jakási závist, což se ostatně projevilo i v těch diskuzich.

Já vím že jiné matky jsou kolikrát rády že vymůžou na dítě tisícovku, což je mimochodem dost smutné, ale tady se bavíme o otci s nadstandardním příjmem, takže děti se mají prostě právo na něm podílet.

Je tady i otázka budoucnosti dětí, či-li nějakého spoření. U vyšších alimentů existuje možnost že soud část výživného určí na spoření pro děti, příp je dobré počítat s tím že to bude navrhovat protistrana (tedy ze záměrem aby se ty peníze matce nedostaly do rukou). Nicméně je to pořád pro děti lepší, a myslím že je i rozumné aby u vyšších alimentů se část ukládala pro děti na studium apod.
Vím o případu kdy to takhle otec platí, výživné je sice poměrně vysoké, ale značná část jde dětem na spoření.

Ještě bych možná zvážila i žádost o výživné rozvedené manželky, pokud je tam tedy souvislost s tím že nemůže najít práci bývalým manželství, že byla dlouho v domácnosti možná použít šlo. Zálež jak to posoudí právník a soud, a taky jak bylo konstruováno vyrovnání SJM, zda to už nebylo tam.