Přidat odpověď

Tohle téma úzce souvisí s diskuzí založenou Tizi, jestli budeme šetřit nebo utrácet. Na aktualně.cz je nová statistika, kterou kopíruju. Pokud si domácnosti finančně pohoršily a jejich kupní síla klesá a klesají i jejich úspory, jak může ČNB předpokládat, že jejich zákrok vůči koruně a tím následné zdražení nastartuje českou ekonomiku?
K nedávné diskuzi o střední třídě mě ještě napadá, že tady je definovaný průměrný příjem rodiny a která rodina má zřejmě nad tuto hranici, tak patří mezi střední třídu

Průměrná domácnost v Česku měla v prvním pololetí měsíčně k dispozici 28 143 korun čistého. Je to o 52 korun méně než před rokem. Reálně si pak kvůli inflaci pohoršila o 530 korun.
Kupní síla domácností dál klesala. Snižuje se už od roku 2010. Pokles výdajů se navíc prohloubil. Za nízkou poptávkou je nezaměstnanost a reálný pokles mezd. Z nich mají domácnosti rozhodující příjem.
Lidé měli víc peněz z dávek. Pokles byl jen u důchodů. Průměrná penze se zvedla o 1,8 procenta, dosáhla tak 10 948 korun. Reálně ale mají důchodci v peněžence o 0,5 procenta míň.
Na dávkách v hmotné nouzi stát vyplatil o 40 procent peněz víc než před rokem. Přibylo totiž lidí, kteří jsou bez práce dlouho, a nemají už nárok na podporu. Víc je i domácností, co dostávají dávky na bydlení, a to hlavně v ubytovnách, uvádí zpráva. Průměrný počet nezaměstnaných se zvedl. Průměrně dostávali podporu 6211 korun, tedy o 7,3 procenta meziročně víc.
Ceny meziročně průměrně rostly o 1,7 procenta. Mohl za to ze tří čtvrtin lednový posun sazeb DPH. Vliv pak měly i změny cen elektřiny, plynu, tepla a vody, potravin a pohonných hmot. Inflaci utlumila nízká spotřeba. Větší dopad zvýšení DPH a s ním spojené zdražení potravin mělo na důchodce, životní náklady se jim zvedly o 2,3 procenta.
Ve druhém čtvrtletí výdaje domácností rostly. Lidé pořizovali hlavně věci, které běžně nekupují, a to třeba auta či bytové vybavení. Míra úspor se tak zmenšila.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=795224#forum