Přidat odpověď

To záleží na situaci těch mladých a těch starých.

Pokud jsou babičky už staré (a ony opravdu jsou čím dál starší), můžou pro ně děti být příliš velká zátěž a chodit radši na jógu. Nevidím na tom nic špatného.
Jejich syna přitom rozhodně neubude, když přesto poseče trávník
Pokud je ta mladá rodina soběstačná, proč by si babča nemohla zajít na jógu a s vnoučaty se potěšit, když se jí to hodí.

V jiné situaci je samoživitelka, jejíž babča chodí vesele na jógu, ale vnoučata z té školky nevyzvedne, děj se co děj. Jednou se bude divit, že dcera nenaskočí s jejím prvním píchnutím, ale ona na to už ani nebude mít, a při vzpomínce, jak dávala děti do školky jako první a vyzvedávala jako poslední nebude ani chtít. Argument že vychovala dceru asi moc neobstojí. Nepomohla když bylo nejhůř. O tom to je.
Samozřejmě nejde jen o samoživitelky, často tu čtu diskuze, jak ušetřit na jídle (a mám pocit, že fakt ten jídelníček je naplánován do posledního halíře), jak najít zaměstnání (žena bez hlídání potřebuje minimálně přizpůsobit pracovní dobu - a tak se těžko divit, že bez pomoci zůstává nezaměstnaná) - ty rodiny nemají pomalu co jíst, kde bydlet, kde pracovat, a babča si chodí na jógu? Mně to prostě ok nepřijde.