Přidat odpověď

Ale to je jasné. Zeptej se těch pokladních, jaký byl v dětství jejich sen, jakou mají vystudovanou SŠ a co si myslely, že budou po škole dělat. Nevěřím, že by jediná řekla, že stát 8 hodin denně u pokladny, vybalovat balíky těžkého zboží a dohadování se s bezdomovcema, ať vytáhnou tu šunku zpod kabátu, byl životní sen kterékoliv z nich.
Na druhou stranu programátor pravděpodobně šel na vysněnou školu s tím, že jednou bude jako programátor pracovat a vida, fakt se mu to povedlo. Sedí si v kanclu na židli a za osmihodinovou směnu bez stresů, fyzické námahy a hmotné zodpovědnosti má třeba třikrát víc, než ta pokladní.

Dejte pokladním dvacet čistého, poukaz na masáž bolavých zad, pauzy na jídlo, při kterých je nebude někdo třikrát volat na pokladnu, ale budou si moct zajít do restaurace na meníčko jako normální člověk a myslím, že i jejich přístup k práci se změní. Buzerovat umí každý, ale zajistit si, aby byl zaměstnanec v práci spokojený, to už je oříšek, že?