Přidat odpověď

Moje dítě teda zlobí a já se k tomu přiznám.

Např. v supermarketu rád nakládá věci do vozíku, např. nosí brambory po jedné a hází je do vozíku (já díky tomu mám čas si něco v klidu naskládat do sáčků a zvážit) a pak, až odcházíme, tak je vezmu a vrátím do regállu (nejsou teda ožužlaný ). Občas se mu stane, že hodí bramboru do cizího vozíku (ony jsou holt všechny stejný), popravdě, zatím se to každému takovému postiženému nakupujícímu zdálo vtipný či roztomilý - bramboru mi podali a já ji vrátila do regálu. Přednášky o nevychovaném dítěti jsem se zatím nedočkala.

Taky občas na veřejnosti řve (teda čím dál tím míň, ale stává se). Já z toho sice radost nemám, ale určitě mu nehodlám ve všem vyhovět jen proto, aby neječel a okolí nebylo obtěžováno.

Cos to tam ještě psala, že vadí? Hromadnou dopravou zatím nejezdíme, je pravda, že posledních 20 minut v letadle už celkem ječel, ale to bylo tím, že musel už být připoutaný a sedět (v necelých dvou letech) na vlastní sedačce a nemohla jsem ho mít na klíně a to se mu nelíbilo.

A tak.
Prostě dítě není dokonalý andílek, sedící tiše a klidně na vymezeném místě, odpovídající tichým hlasem, jen když je tázán. Snad na to proboha to dvouletý dítě má nárok. Já teda rozhodně nehodlám po dítěti ječet jen proto, že někdo, kdo jde zrovna kolem, je nervní a rozhodí ho cizí dítě.