Přidat odpověď

"českým fenoménem spíš je brblat na kdejaké batole, které si na veřejnosti dovolí chovat se jako dítě"

Žženo, nemyslím, že všichni lidé v Čechách jsou alergičtí na děti.
Já osobně jsem se nikdy s žádnými negativními ohlasy na své děti ve veřejném prostoru nesetkala.
Ale faktem je, že jsem se snažila mít děti zpacifikované vždy tak, aby své okolí neobtěžovaly. Což je dost náročné, protože člověk se jim musí neustále nějakým způsobem věnovat, a na to jsou někteří rodiče moc líní.
V tom bych viděla kámen úrazu, ne v dětech.
Dítě zvládne čekárnu, nákup, a třeba i to divadelní představení, ale rodič ho tam holt nemůže nechat bez povšimnutí napospas nápadům jeho batolecí hlavičky, ale musí s ním komunikovat a nějak ho zabavit úměrně věku.
Jenže často vidím, že rodiče klábosí mezi sebou a dítě se zabavuje samo, jak umí, bohužel na úkor lidí okolo. Když jde do tuhého, rodič dítě seřve nebo mu dá na zadek, ale dítě je v tom vlastně nevinně.
Je mi těch dětí většinou spíš líto. Například v čekárně u lékaře jsem jednou jedinkrát za celý život viděla maminku, které měla s sebou knížku a dítěti na klíně četla. Všechny ostatní vždycky nechají dítě bez hraček, bez jakékoliv zábavy a jen ho dokola napomínají, aby se nehýbalo a nevydávalo zvuky a žádnou zábavu si během úmorného čekání v holé místnosti nehledalo. V krajním případě mají sušenku a zacpou dítěti na chvíli pusu jídlem. To upřímně řečeno nechápu.