Přidat odpověď

To chápu, ale pochybuju, že kdyby Vaše děti někde lítaly,ječely ve smyslu křičely, někomu okopávaly nohy - atk budete s úsměvm přihlížet a nic mu neřknete, nepokusíte se o třeba odvést mimo čekárnu........ Já toto zažila v clekarně u lékaře. Skákání po lavicích, opravdu kopání do nohou a matka nic.
Ve chcíli kdy ale o hlavu větší kluk s rozběhem strčil moje dvouleté, které stálo u mě a jen zíralo, rázem běhat přestal. Stropila jsem scénu a na matku zavolala sestru. Vzali je přednostně a madam se tvářila jako že já toho nadělám.

To je sakra rozdíl od toho, když dítě z nějakého důvodu brečí. I se třeba vzteká.